Fiorano se představilo v Ženevě v roce 2006 jako nástupce už trochu zastaralého Maranella, ale svým charakterem se spíš podobá již nevyráběnému Enzu. Od něj převzalo i šestilitrový motor, který je uložen v dlouhé přídi. Do posledních chvil před oficiálním představením se ještě spekulovalo o názvu. Původně se očekával název 600 Imola, ale nakonec vůz dostal jméno podle okruhu ve Fioranu. Okruh je skutečně pro vůz jako dělaný. Stovka je na rychloměru už za 3,7 s, za což Fiorano vděčí nejen motoru, ale skvělé převodovce. Příplatková robotizovaná převodovka s řazením F1 je schopna přeřadit za 100 milisekund (v monopostu F1 za 40 ms). Interiér je luxusní, ale nic přebytečného v něm nenajdete a přehlednost určitě není z nejhorších. Volant je oproti Enzu větší, v okamžiku vhodném k přeřazení se v něm rozsvítí rudé diody. Volant sdružuje i nejdůležitější ovladače, je na něm startovací tlačítko i ovladač manettino, který určuje chování vozu. Nabízí módy mokro, sport a závod.
| Rozměry (v mm) |
|
|
délka
|
4 665
|
|
šířka
|
1 962
|
|
výška
|
1 336
|
|
rozvor
|
2 750
|
|
pneumatiky (vpředu a vzadu)
|
245/45 ZR19 a 305/35 ZR 20
|
| Hmotnost |
|
|
pohotovostní
|
1 690
|
|
užitečná
|
-
|
|
rozložení hmotnost vpředu/vzadu (%)
|
47/53
|
| Motor |
|
|
typ
|
zážehový vidlicový dvanáctiválec DOHC
|
|
objem (cm3)
|
5 999
|
|
max. výkon (kW) při otáčkách/min.
|
456 při 7 600
|
max. točivý mom. (N.m) při otáčkách/min.
|
608 při 6 500
|
| Převodné ústrojí |
|
|
poháněná kola
|
zadní náprava
|
|
převodovka
|
šestistupňová, manuální nebo za příplatek robotizovaná F1 Superfast (přeřazení za 100 milisekund)
|
| Podvozek |
|
|
přední náprava
|
lichoběžníková
|
|
zadní náprava
|
lichoběžníková
|
|
brzdy
|
vpředu i vzadu keramicko-karbonové kotouče
|
| Provozní vlastnosti |
|
|
max. rychlost (km/h)
|
350
|
|
0-100 (s)
|
3,7
|
|
0-200 (s)
|
11,0
|
|
spotřeba paliva (kombinace)
|
21,3
|
| objem palivové nádrže (l) |
105
|
